Monday, November 8, 2010
Thursday, November 4, 2010
Wednesday, November 3, 2010
Tuesday, November 2, 2010
Late Thalthaje Keshava Bhat- G. Venkata Subbaiah
‘AiÀÄPÀëUÁ£À¢AzÀ ¥Àæ¨sÁ«vÀgÁVzÀÝ ¢| vÁ¼ÀÛeÉ PÉñÀªÀ ¨sÀlÖgÀÄ’
¥Àæ±À¹Û ¹éÃPÀj¹zÀ ¥ÉÇæ| f.« ºÉýPÉ
¨ÉAUÀ¼ÀÆgÀÄ : “AiÀÄPÀëUÁ£ÀzÀ «zÁéA¸ÀgÁzÀ ¥ÉÇæ| vÁ¼ÀÛeÉ PÉñÀªÀ ¨sÀlÖgÀÄ D PÀ¯ÉAiÀÄ ¥Àæ¨sÁªÀ¢AzÀ D±ÀÄPÀ«vÀéªÀ£ÀÄß ºÉÆA¢zÀÝgÀÄ; ªÀÄvÀÄÛ bÀAzÀ¸ÀÄìUÀ¼À §UÉÎ C¥ÁgÀªÁzÀ «zÀévÀÄÛ CªÀgÀ°èvÀÄÛ” JAzÀÄ ¤WÀAlÄvÀdÕ ¥ÉÇæ| f. ªÉAPÀl¸ÀħâAiÀÄå CªÀgÀÄ ºÉýzÀgÀÄ.
¨ÉAUÀ¼ÀÆj£À J£ï. Dgï. PÁ®¤AiÀÄ ©.JA. ²æÃ PÀ¯Á¨sÀªÀ£ÀzÀ°è C. 24 gÀAzÀÄ dgÀVzÀ ¥ÉÇæ| vÁ¼ÀÛeÉ PÉñÀªÀ ¨sÀlÖ ¸ÀA¸ÀägÀuÉ PÁAiÀÄðPÀæªÀÄzÀ°è ¨sÁUÀªÀ»¹zÀ CªÀgÀÄ PÉñÀªÀ ¥Àæ±À¹ÛAiÀÄ£ÀÄß ¹éÃPÀj¹ ªÀiÁvÀ£ÁqÀÄwÛzÀÝgÀÄ. GqÀĦAiÀÄ gÁµÀÖçPÀ« UÉÆÃ«AzÀ ¥ÉÊ ¸ÀA±ÉÆÃzsÀ£À PÉÃAzÀæ, JA.f.JA. PÁ¯ÉÃdÄ, CPÁqÉ«Ä D¥sï d£ÀgÀ¯ï JdÄåPÉñÀ£ï ªÀÄtÂ¥Á® ºÁUÀÆ ©JA²æÃ ¸ÁägÀPÀ ¥ÀæwµÁ×£À ¨ÉAUÀ¼ÀÆgÀÄ EªÀÅUÀ¼À ¸ÀAAiÀÄÄPÀÛ D±ÀæAiÀÄzÀ°è £ÀqÉzÀ PÁAiÀÄðPÀæªÀÄzÀ CzsÀåPÀëvÉAiÀÄ£ÀÄß PÀ£ÁðlPÀ ¸ÀA¸ÀÌöÈvÀ «±Àé«zÁ央AiÀÄzÀ PÀÄ®¥Àw ¥ÉÇæ| ªÀįÉèÃ¥ÀÅgÀA f. ªÉAPÀmÉñÀ CªÀgÀÄ ªÀ»¹zÀÝgÀÄ.
n. PÉñÀªÀ ¨sÀlÖgÀ dvÉV£À vÀªÀÄä ¸ÀÄ¢ÃWÀð MqÀ£ÁlªÀ£ÀÄß £É£À¦¹PÉÆAqÀ ªÉAPÀl¸ÀħâAiÀÄå CªÀgÀÄ, “ºÀ¼ÉUÀ£ÀßqÀ PÁªÀåªÀ£ÀÄß ¥ÉÇæ| ¨sÀlÖgÀÄ §ºÀ¼ÀµÀÄÖ N¢zÀÝgÀÄ; PÉ®ªÀÅ PÁªÀå CªÀjUÉ PÀAoÀ¸ÀÜ«vÀÄÛ. £Á£ÀÄ ªÀÄÄzÀÝt£À ¸Á»vÀåzÀ ¸ÀAUÀæºÀ (ªÀÄÄzÀÝt ¨sÀAqÁgÀ) ªÀiÁrzÁUÀ §ºÀ¼ÀµÀÄÖ ¸ÀºÀPÀj¹zÀgÀÄ. «±ÉõÀªÁV ªÀÄÄzÀÝt£À AiÀÄPÀëUÁ£À gÀZÀ£ÉUÀ¼À §UÉÎ ºÀ®ªÀÅ ªÀiÁ»w ¤ÃrzÀgÀÄ. CzÉà jÃw AiÀÄPÀëUÁ£À ¸ÀAVÃvÀªÀ£ÀÄß §®è gÁWÀªÀ£ï £ÀA©AiÀiÁgï CªÀgÀÄ PÀÆqÀ F «µÀAiÀÄzÀ°è
vÀ¦àzÁUÀ w¢ÝzÁÝgÉ” JAzÀÄ w½¹zÀgÀÄ.
UÀtÂvÀªÀ£ÀÄß CªÀ®A©¹ £ÀÆgÁgÀÄ ªÀÈvÀÛUÀ¼À£ÀÄß ªÀiÁqÀ§ºÀÄzÀÄ. DzÀgÉ »A¢£À PÀ«UÀ¼ÀÄ ºÁUÉ ªÀiÁr®è. KPÉAzÀgÉ ‘±ÀæªÀåvÁ KªÀ UÀjÃAiÀĹÒ JAzÀgÉ ‘Q«UÉ »vÀªÁzÀÄzÀ£ÀÄß ªÀiÁvÀæ PÀ«UÀ¼ÀÄ ElÄÖPÉÆ¼ÀÄîvÁÛgÉ’ J£ÀÄߪÀ PÉñÀªÀ ¨sÀlÖgÀ C©ü¥ÁæAiÀĪÀ£ÀÄß G¯ÉèÃT¹zÀ ¥ÉÇæ| f.«.AiÀĪÀgÀÄ, PÁªÀåUÀ¼À CxÀðzÀ PÀÄjvÀÄ vÀªÀÄUÀÆ ¨sÀlÖjUÀÆ ZÀZÉð £ÀqÉAiÀÄÄwÛzÀÄÝzÀ£ÀÄß £É£À¦¹PÉÆAqÀgÀÄ. (C«¨sÀfvÀ) zÀ.PÀ. f¯ÉèUÉ C£ÉÃPÀ ¨Áj ¨sÉÃn ¤ÃrzÀÄÝ, ¢| ¸ÉÃrAiÀiÁ¥ÀÅ PÀȵÀÚ ¨sÀlÖgÀ£ÀÄß PÀAqÀzÀÄÝ ªÀÄÄAvÁzÀÝ£ÀÄß ¸Àäj¹zÀ ªÉAPÀl¸ÀħâAiÀÄå, ‘vÀªÀÄä£ÀÄß PÀAqÀgÉ zÉêÀ¸ÁÜ£ÀªÀ£ÀÄß ¸ÀAzÀ²ð¹ zÀAvÁUÀÄvÀÛzÉ’ JAzÁUÀ D ºÉÆwÛUÉ zÀ馅 PÀ¼ÉzÀÄPÉÆArzÀÝ ¸ÉÃrAiÀiÁ¥ÀÅ, “DzÀgÉ zÉêÀ¸ÁÜ£ÀPÉÌ ¤ªÀÄä£ÀÄß £ÉÆÃqÀ®Ä DUÀĪÀÅ¢®èªÀ®è” JAzÀÄ GzÀÎj¹zÀÝ£ÀÄß £É£À¦¹PÉÆAqÀgÀÄ. “FUÀ zÀÆgÀ ¥ÀæAiÀiÁt ¸ÁzsÀå«®èzÀ PÁgÀt ¥Àæ±À¹Û ¹éÃPÁgÀPÉÌ GqÀĦUÉ §gÀ¯ÁUÀ°®è” JAzÀgÀÄ.
»jAiÀÄqÀÌ ¸ÀgÀPÁj PÁ¯ÉÃf£À ¥ÁæA±ÀÄ¥Á® qÁ|¥ÁzÉPÀ®Äè «µÀÄÚ¨sÀlÖgÀÄ ‘ºÀ¼ÀUÀ£ÀßqÀ ¸Á»vÁåzsÀåAiÀÄ£À’ J£ÀÄߪÀ «±ÉõÀ G¥À£Áå¸ÀªÀ£ÀÄß £ÀqɹPÉÆlÖgÀÄ. “gÁdåzÀ «±Àé«zÁ央AiÀÄ UÀ¼À°èÃUÀ ªÀµÀð PÀ¼ÉzÀAvÉ ºÀ¼ÀUÀ£ÀßqÀ ¥ÀoÀå¨sÁUÀ PÀrªÉÄAiÀiÁUÀÄwÛzÉ. MAzÉÆAzÉà UÀæAxÀUÀ¼À£ÀÄß PÉÊ©qÀÄwÛzÁÝgÉ. ¥Àæ¹zÀÞªÁzÀ PÉ®ªÉà UÀæAxÀUÀ¼À PÉ®ªÀÅ ¥ÀzÀåUÀ½UÉ DAiÉÄÌ ¹Ã«ÄvÀªÁUÀÄwÛzÉ. CzÀÄ QèµÀÖ, PÀµÀÖ, ¥ÀgÁªÀıÀð£À ¥ÀŸÀÛPÀ ¹UÀĪÀÅ¢®è ªÀÄÄAvÁzÀ £É¥À ºÉüÀÄvÁÛgÉ. DAiÉÄÌAiÀiÁzÀ ¥ÀoÀåUÀ¼À UÀÄtªÀÄlÖ PÀÆqÀ E½AiÀÄÄwÛzÉ. MAzÀÄ «« Dj¹zÀÝ£ÀÄß J®ègÀÆ £ÀPÀ®Ä ªÀiÁqÀÄvÁÛgÉ” ªÀÄÄAvÁV «µÀÄÚ¨sÀlÖgÀÄ ¸ÀªÀĸÉåAiÀÄ£ÀÄß «ªÀj¹zÀgÀÄ.
“ºÀ¼ÀUÀ£ÀßqÀ ¸ÀÄ®¨sÀªÁUÀ¨ÉÃQzÀÝgÉ ªÁåPÀgÀt, bÀAzÀ¸ÀÄìUÀ¼À°è D¸ÀQÛ ¨ÉÃPÁUÀÄvÀÛzÉ. PÉÆÃ±ÀUÀ¼À eÁÕ£À ¸ÀºÀPÁjAiÀiÁUÀÄvÀÛzÉ. ¸ÀA¸ÀÌöÈvÀzÀ eÁÕ£À«zÀÝgÉ ¥ÀzÀ«AUÀqÀuÉ, C£ÀéAiÀÄUÀ¼ÀÄ ¸ÀÄ®¨sÀªÁUÀÄvÀÛªÉ. DzÀgÉ PÀ£ÀßqÀ JA.JAiÀÄ°è »AzÉ EzÀÝ ¸ÀA¸ÀÌöÈvÀªÀ¤ßÃUÀ PÉÊ©qÀ¯ÁVzÉ JAzÀ «µÀÄÚ¨sÀlÖgÀÄ, ºÀ¼ÀUÀ£ÀßqÀ CzsÀåAiÀÄ£À ¥ÀgÀA¥ÀgÉ ¸ÀªÀÄUÀæªÁV zÁR¯ÁV®è. ºÀ¸ÀÛ¥ÀæwUÀ¼ÀÄ PÀÆqÀ ¸ÁPÀµÀÄÖ ¹UÀÄwÛ®è” JAzÀÄ ºÉýzÀgÀÄ; ºÁUÀÆ ºÀ¼ÀUÀ£ÀßqÀzÀ §UÉÎ ¨sÁjà PÉ®¸ÀPÉÌ CªÀPÁ±À«zÉ JAzÀgÀÄ.
¥ÉÇæ| ªÀįÉèÃ¥ÀÅgÀA ªÉAPÀmÉñÀ CªÀgÀÄ CzsÀåPÀë ¨sÁµÀtzÀ°è PÉñÀªÀ ¨sÀlÖgÀÄ vÀªÀÄä°è ºÉÆA¢zÀÝ «±Áé¸ÀªÀ£ÀÄß £É£À¦¹PÉÆAqÀÄ, ‘CªÀgÀ ¸ÀgÀ¼ÀvÉ, ¸Ëd£Àå «zÀévÀÄÛUÀ¼ÀÄ ªÀÄgÉAiÀÄzÀAxÀªÀÅ’ JAzÀgÀÄ. ºÀ¼ÀUÀ£ÀßqÀªÀ£ÀÄß ¸ÀjAiÀiÁV CzsÀåAiÀÄ£ÀªÀiÁqÀ¢zÀÝgÉ ºÉƸÀUÀ£ÀßqÀPÉÌ ¨ÉÃPÁzÀ ±ÀQÛ ¹UÀĪÀÅ¢®è JAzÀ ªÀįÉèÃ¥ÀÅgÀA ¤ÃZÁð®Ä, ªÉÄʸÀÆgÀÄ ºÁUÀÆ ¨ÉAUÀ¼ÀÆj£À ¸ÀA¸ÀÌöÈvÀ PÁ¯ÉÃdÄUÀ¼À°è PÀ°vÀ «zÁéA¸ÀjAzÀ PÀ£ÀßqÀ CzsÀåAiÀÄ£ÀPÁÌzÀ ¥ÀæAiÉÆÃd£ÀªÀ£ÀÄß G¯ÉèÃT¹zÀgÀÄ.
gÀªÀiÁzÉë «±ÉéñÀégÀ CªÀgÀÄ ¥Áæyð¹zÀgÀÄ. UÉÆÃ«AzÀ ¥ÉÊ ¸ÀA±ÉÆÃzsÀ£À PÉÃAzÀæzÀ ¤zÉðñÀPÀ ¥ÉÇæ| ºÉgÀAeÉ PÀȵÀÚ ¨sÀlÖgÀÄ ¸ÁéUÀw¹zÀgÀÄ. ©JA²æÃ ¥ÀæwµÁ×£ÀzÀ PÁAiÀÄðzÀ²ð qÁ| £Á. VÃvÁZÁAiÀÄð CªÀgÀÄ PÁAiÀÄðPÀæªÀÄ ¤gÀƦ¹zÀgÀÄ. dvÉUÉ ªÉAPÀl¸ÀħâAiÀÄå CªÀgÀÄ §gÀĪÀ C.¨sÁ. PÀ£ÀßqÀ ¸Á»vÀå ¸ÀªÉÄäüÀ£ÀzÀ CzsÀåPÀëgÁUÀ¯ÉAzÀÄ ºÁgÉʹzÀgÀÄ. ¥ÀæwµÁ×£ÀzÀ CzsÀåPÀë r. °AUÀAiÀÄå CªÀgÀÄ ªÀA¢¹zÀgÀÄ.
Udupi: Veteran Yakshagana Artiste, Mahabala Ganiga, No More
Veteran Yakshagana artiste, Navunda Mahabala Ganiga (82), who associated with Yakshagana Kendra of Udupi and who had been carrying on with the family’s legacy of presentation and portrayal style, breathed his last in Manipal Hospital on Wednesday October 27. He is survived by wife, three sons, and three daughters.
Ganiga, who showed his skills among towering artistes of his time like Haradi Rama Ganiga and Kushta Ganiga, had worked in Mandarti, Saligrama, Amruteshwari and Maranakatte Melas for six decades. The roles which required valour and those which demanded in-depth knowledge, vocabulary and magnificence, were donned by him with finesse. He was exemplary in portraying the roles demanding wearing of ‘Kore Mundasina Kirata’, a unique style only seen in Badagu Tittu. Through Dr Karant’s Yakshagana troupe, he also had earned a name for himself in foreign countries. Mahabala Ganiga had been bestowed with several awards including Yakshagana Kalaranga Silver Jubilee Award and Udupi district Rajyotsava Award.
Ganiga, who showed his skills among towering artistes of his time like Haradi Rama Ganiga and Kushta Ganiga, had worked in Mandarti, Saligrama, Amruteshwari and Maranakatte Melas for six decades. The roles which required valour and those which demanded in-depth knowledge, vocabulary and magnificence, were donned by him with finesse. He was exemplary in portraying the roles demanding wearing of ‘Kore Mundasina Kirata’, a unique style only seen in Badagu Tittu. Through Dr Karant’s Yakshagana troupe, he also had earned a name for himself in foreign countries. Mahabala Ganiga had been bestowed with several awards including Yakshagana Kalaranga Silver Jubilee Award and Udupi district Rajyotsava Award.
Saturday, October 30, 2010
Subscribe to:
Posts (Atom)



